Jíst, meditovat, milovat - na tuhle knížku jsem se strašně těšila, že ji přečtu jedním dechem a budu z ní nadšená. Film jsem neviděla, nechávám si ho po knížce... a už se na něj asi nepodívám, protože dojem z knížky je otřesný :-( bohužel. Z plánu na jeden víkend se to nakonec natáhlo na 2 měsíce čtení po večerech, kdy v telce už ale fakt nic nebylo, takže radši než spát jsem šla číst to, co mě nebavilo. Prvních asi 30 stránek bylo zasvěcení do důvodu cesty - spisovatelka se rozvedla, byla psychicky na dně a naplánovala si roční cestu po Itálii, Indii a Indonésii, aby se dala do kupy. A už na prvních stránkách začíná s Bohem a spirituálními kydy. Což mě otrávilo, ale četla jsem dál. Itálii jsem přečetla za den, protože ji miluju a tak nějak vím, o čem píše. Ale Indie, meditování, kecy o modlení a nějakých posvátných sférách... to mi nejde. Doslova mám k takovým tématům odpor. Kdyby si každý den ta holka zacvičila jógu a psala o těch cvicích a jak jí je dobře, tak to pochopím, ale tyhle věci mezi nebem a zemí, to fakt neberu. Takže měsíc jsem četla pasáž o Indii, která mě totálně odradila od filmu. No a pak představitelka dojela na Bali zase za nějakým šamanem, takže půlka psaní o Bali byla zase o ničem. Pak tam teda našla nějakého chlapa, se kterým se dala dohromady, OK, to se číst dalo. Ale celkové vyústění příběhu a knížky bylo zase o ničem.
Tak tohle byly vyhozené peníze a ztracený čas. A už bych si hrozně ráda přečetla něco, co mě bude bavit!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat